Považujem za největší klad
to, že máme věčně chuť i hlad.
Dme se hruď a klene břich.
Dobrou chuť! Už změk' a zjih'.
Už to každej gurmán i lajk ví.

Kví kvá kvalivali, kví kvá kvalivali,
umbaj, umbaj, kví!

Nikdo není žádnej řádnej muž,
když nevlastní vidličku a nůž.
Jsi jak vepř. Toť tvůj pech.
Sůl a pepř, krb a měch.
Kde jsi skončil, hochu? Kdopak ví?

Kví kvá kvalivali, kví kvá kvalivali,
umbaj, umbaj, kví!

Klidně sníme jeden druhého, 
někdy kousek, jindy celého.
Měl jsi víc, už jsi drob.
Stačí říct, máš v hrnci hrob.
Bikdo nezapláče nad rakví.

Kví kvá kvalivali, kví kvá kvalivali,
umbaj, umbaj, kví!
Kví kvá kvalivali, kví kvá kvalivali,
umbaj, umbaj, kví!
Kví kvá kvalivali, kví kvá kvalivali,
umbaj, umbaj, kví!
...