D A Emi G
1. Nad stádem koní podkovy zvoní, zvoní.
D A Emi G
Černý vůz vlečou a slzy tečou a já volám:
D A Emi G
Tak neplač, můj kamaráde, náhoda je blbec, když krade.
D A Emi G
je tuhý jak veka a řeka ho zplaví, máme ho rádi.
C G A
No tak co, tak co, tak co ...
2. Vždycky si přál, až bude popel i s kytarou, hou.
vodou ať plavou, jen žádný hotel s křížkem nad hlavou.
Až najdeš místo, kde je ten pramen a kámen co praská,
budeš mít jisto, patří sem popel a každá láska.
No tak co, tak co, tak co ...
3. Nad stádem koní podkovy zvoní, zvoní.
Černý vůz vlečou a slzy tečou a já šeptám:
Vysyp ten popel, kamaráde, do bílé vody, vody.
Vyhasnul kotel a náhoda je štěstí od podkovy.
D A G
Vysyp ten popel, kamaráde, / (Heja heja)
D A G
do bílé vody, vody / (Heja heja).
D A Emi
Vyhasnul kotel a náhoda je / (Heja heja)
G
štěstí od podkovy. / (Heja heja)
G D G D G
(zopakovat ještě 2x)