A                 E
1. Napůl jako hrou a napolovic vážně,
             D               A E
   čerstvou maturitou zmužnělý,
     A                      E
   chtěl jsi dobýt svět, a svět se tvářil vlažně
           D              A E
   na tvý bubnování nesmělý,
     A                E
   hlavu plnou věd a nadějí svý mámy,
             G         D      A  E
   zkoušky přijímací, potom pád,
     A                     E
   znalosti jsi měl, cos' neměl, byli známí,
          D                 A 
   takže litujeme, za rok snad,
   Hmi                          E             A
   a tehdy poprvé jsi řekl: nevadí, zase bude líp.

    A                 E
2. Pomalu šel rok, a zase stejná škola,
             D               A E
   čekáš předvolání každej den,
     A                      E
   předvolání máš, a na něm: vlast tě volá,
           D                  A E
   takže za dva roky čert je vem,
     A                E
   dva roky vzal čert, a za nějakej týden
             G         D        A  E
   stojíš na radnici s holkou svou,
     A                     E
   bylo to s ní fajn, tys věřil, že to vyjde,
          D                 A 
   kde tvý nebetyčný plány jsou,
   Hmi                           E             A
   a tehdy podruhé jsi řekl: nevadí, zase bude líp.


    A                 E
3. Neměli jste byt a vlastně ani prachy,
             D                   A E
   prej, že ve dvou se to táhne líp,
     A                      E
   jenže už jste tři, a máma s dvěma bráchy,
             D                  A E
   starej dvoupokoják - špatnej vtip,
     A                      E
   tak jste žili rok v tý supertěsný kleci,
             G      D      A E
   vzteky vysušení jako troud,
     A                     E
   potom jeden den si žena vzala věci,
          D                 A 
   další připomínky řešil soud,
   Hmi                           E             A
   a tehdy potřetí jsi řekl: nevadí, zase bude líp.

    A                 E
4. Už jsi dlouho sám a věci, co se stanou,
             D                A E
   se tě nedotýkaj', byl jsi bit,
     A                      E
   všechno už jsi vzdal a postavil se stranou,
             D                     A E
   vzal sis dovolenou, chceš mít klid,
     A                      E
   osamělý dům u rychlíkové trati,
          G         D     A  E
   oči za záclonou zapranou,
     A                     E
   vlaky jedou dál a málokdy se vrátí,
          D                 A 
   život nemá brzdu záchrannou,
   Hmi                           E             A
   tak řekni, sakra, to svý "nevadí, zase bude líp" ...