Ami              G               Ami
1. Zas padá listí a do louží drobně prší,
    C               D                Ami
   nad městem visí šedivej, těžkej mrak,
     Dmi                 E               Ami
   všechno je vlhký a v žaludku trochu kručí,
                    G                      Ami
   lidé se mračí a já se ptám, proč je to tak.
        F                             Ami
R: Dál na hřbetě táhnu svůj děravej stan,
    Dmi                                E
   navlhlou deku a svetr, co navečer zmok',
    F                            Ami
   kam se to vláčím a co z toho mám,
     Dmi                    E                 Ami
   slyším, jak šeptaj': ta holka je nějakej cvok.

2. Kolik nás bloudí, co neumí za okny stát,
   mladí i staří, a všichni maj společnej cejch,
   že dovedou krásu jen očima do dlaní brát,
   když slunce pálí i když začne do kytek lejt.
R:

3. Nevím, jak vám, mně stačí, když drobounce prší,
   nechci mít auto a nechte si vilu jak hrad,
   nechci jet na Mamai a nevím, co zrovna frčí,
   co je vám do toho, kde budu dnes v noci spát.
R: Dál na hřbetě táhnu svůj děravej stan,
   navlhlou deku a svetr, co navečer zmok.
   Kam se to vláčím a co z toho mám,
   možná jsem opravdu blázen a praštěnej cvok.